1948

Vinylová dlouhohrající deska (LP). Zavedení vinylové dlouhohrající desky (LP) znamená začátek nové éry delších a kvalitnějších hudebních nahrávek.

 

Dlouhohrající desku (Long Play, LP) představila v roce 1948 společnost Columbia Records.
Je vyrobena z vinylu, materiálu, který je odolnější a tišší než dříve používaný šelak.
LP se přehrává rychlostí 33⅓ otáček za minutu.
Díky jemnějším mikrodrážkám (microgroove) je možné uložit mnohem více hudby.
Jedna strana LP pojme přibližně 20 až 25 minut hudby.
Poprvé tak mohou být vydávána celá alba nebo delší hudební díla na jediné desce.
Kvalita zvuku je výrazně lepší a s menším šumem povrchu.
LP se rychle stává standardním formátem hudebních nahrávek.
Velkou popularitu získává zejména v jazzu, klasické hudbě a později v popu a rocku.
Po několik desetiletí zůstává LP dominujícím médiem hudebního průmyslu.
Významně ovlivňuje hudební kulturu 20. století.