Compact Disc představují v roce 1982 společnosti Sony a Philips.
Hudba je zde poprvé ukládána digitálně místo analogově.
Data jsou zaznamenána jako mikroskopické prohlubně (pits) na povrchu plastového disku.
Tyto informace čte laser bez fyzického kontaktu.
Díky tomu je zvuk velmi čistý a téměř bez šumu.
Jedna CD může obsahovat přibližně 74 až 80 minut hudby.
Na rozdíl od gramofonové desky nedochází při přehrávání k mechanickému opotřebení.
CD přehrávače se rychle rozšiřují v domácích Hi-Fi systémech, autorádiích i přenosných přehrávačích.
V 90. letech se CD stává nejrozšířenějším hudebním formátem na světě.
Miliony alb vycházejí na digitálních kompaktních discích.
Compact Disc zahajuje digitální revoluci v audiotechnice.